Negativní programy, které se vyskytují nejčastěji – praxe

Na základě materiálů Roberta Detzlera zpracovala Iva Hédlová

Jako alternativní terapeutka přicházím denně do kontaktu se svými klienty, kteří za mnou chodí nebo jezdí ze vzdálených míst s tím, že potřebují pomoci. Jezdí s problémy fyzického rázu, ale hlavně s problémy, které mají v oblasti psychiky. Jde o různé psychické poruchy, deprese, fóbie, strachy a úzkosti, deprese, panické poruchy apod. Také nepřiměřená závislost na blízkých lidech nebo drogách, kouření, alkoholu apod. je často důvodem návštěvy.

Všímala jsem si v poslední době trochu více, jaké negativní programy se v jejich podvědomí vyskytují a co nejčastěji čistím a odblokovávám. Napíši Vám o těch nejčastějších pár slov, abyste si udělali obrázek o tom, co většinu z Vás trápí.

Naprosto jednoznačně vede negativní program KONFLIKTU. Má-li člověk konflikt s někým jiným, ať už otevřený nebo skrytý, má konflikt i sám se sebou. Rozlišuji mezi těmito dvěma druhy konfliktů, protože je dobré klientovi vysvětlit, o jaké druhy se jedná již z toho důvodu, aby si lépe uvědomil, v jakém konfliktu se pohybuje nejčastěji. Otevřený konflikt je jasný - s někým se pohádám a mám tedy s ním otevřený konflikt. U skrytého jde o něco jiného. Nemusíte se pohádat, ale je jakési dusno. Jste něčím dotčeni, něco se Vám nelíbí a vy vedete monolog, někdy dialog s osobou, která o tom ani neví. Vztekáte se, jste uražení, odporujete této osobě a kladete jí před pomyslné oči všechna fakt a argumenty, které máte.

Něco ale mají oba tyto druhy konfliktů společného. I když vyprchají, zapomenou se, vytratí se do ztracena, energie konfliktu, myslím ta negativní energie, ve vás zůstává a hromadí se. Uvědomte si, kolik jste za život konfliktů prodělali a kolik v sobě negativní energie musíte mít. Je tam a čeká na „ svoji chvíli „. Stačí potom již pouze tzv. poslední kapka a spustí se startér. Jako když sešlápnete u auta plyn. Dostáváte se do depresí, fóbií, rozlad, úzkostí a strachů a mnohdy vůbec netušíte proč. Důvod je ale znám - nashromážděné negativní programy a energie někde vzadu v podvědomí. Chtějí ven a dávají to také znát. Navíc, máme-li s někým nebo s něčím konflikt, máme konflikt i sami se sebou, a nakrásně i s celým světem. Energie konfliktu se neztrácí. Zákon zachování energie platí i v této oblasti. Pokud si tuto energii ať již vědomě nebo nevědomě udržujeme v sobě, působí nám značné problémy. V souvislosti s naším malým sebevědomím, frustrací, hněvem, nenávistí apod. přerůstá v program SEBETRESTÁNÍ.

Jediný způsob jak se zbavit těchto negativních energií konfliktu je odpuštění. V  náš prospěch hraje to, že toto odpuštění nemusíme tzv. cítit od srdce. Asi bychom se načekali dlouho, ve většině případů vůbec ne. Ale potřebuje ho slyšet náš mozek. Proto odpuštění předříkáváme polohlasem nebo nahlas. V první řadě odpustíme vždy sami sobě. Můžete se u toho oslovovat svým křestním jménem... V druhé řadě odpustíme svým rodičům. Přestože si třeba nejsme ničeho vědomi, rodiče jsou ti, kteří se v dobré vůli, na dětech prohřeší nejvíce Samozřejmě „ všechno myslí dobře „. To určitě myslí, ale naopak nemyslí na jednu závažnou věc, a to, že jste hráči pouze sami za sebe. Že není zapotřebí, aby na vás uplatňovali své nesplněné a nenaplněné ambice, že není nutné vás vést za cenu teroru k naprostému a puntičkářskému pořádku, když jste vlastně založením bohém, že není nutné klást takový důraz na Vaše výsledky ve škole, když zrovna Vás zajímá něco jiného apod. Nechci tím říct, že by rodiče neměli vést dobře svoje děti, ale ne za každou cenu, ne za cenu represí a neměli by jít proti přirozenosti svých dětí. Dát jim samozřejmě určité mantinely, ale pokud se pohybují v jejich rozměrech, potom jim nechat svobodu rozhodování, svobodu jejich žití a zasahovat až v případě, jde-li tzv. „ o život „. To většina rodičů neumí. Setkávám se s tím dnes a denně. Vždy jdeme do výchovy klienta, vždy rozebereme jeho dětství, výchovu rodičů apod. a někdy opravdu žasnu. Žasnu nad tím, jak jeden pár rodičů, kteří jsou tzv. vzornými rodiči, dokáží zcela jednoznačně zkazit svému dítěti půlku života, nevyhledá-li pomoc, potom celý. Berte děti jako osobnosti, mějte na paměti, že mají svoje úkoly, své poslání a že jsou to jedinečné osobnosti. Nepodepisujte se na nich, okrádáte je o příjemné a šťastné prožití života.

Budeme-li dále odpouštět, odpustíme svým dětem, svému manželovi, manželce, příteli, přítelkyni apod., pokračujeme těmi, kteří nám nějak ublížili. Odpuštění říkáme jednoduchou větou: např. Mami, já ti odpouštím. Františku, já ti odpouštím apod. Říkáme si to u každého alespoň 50 x denně. Nestačí jeden nebo dva dny, děláme to tak dlouho, až cítíme, že se negativní pocity rozpouštějí a mizí. Řekla bych, že 14 dnů až měsíc je ta správná doba. Samozřejmě nebude škodit, pokud si to čas od času zopakujeme. Mějte na paměti, že nám nejde o Františka, matku, tchýni apod., ale jde nám o sebe. Potřebujeme tyto negativní energie dostat ze sebe ven. Bude nám lépe a budeme se cítit dobře. A pokud se budeme cítit dobře, potom se bude cítit dobře i celé naše okolí, naši rodiče, naši partneři, naše děti, známí, přátelé atd. Žádný počet není dost velký. Platí zde opět - ČÍM VÍCE, TÍM LÉPE! Jde o metodu a pomůcku opravdu účinnou . Odpusťte cíleně všem a uvidíte, co to s vaším životem udělá. Příště si řekneme něco o SEBETRESTÁNÍ.

Sebetrestání - další negativní program v terapii SRT

Dalším velice častým negativním programem v praxi při terapiích SRT je program SEBETRESTÁNÍ. Tento program většinou vzniká ve spojení s programem konfliktu, a to za předpokladu, že se klient neumí negativní energie konfliktu zbavit a navíc má malé sebevědomí, málo si věří, cítí se něčím frustrovaný, živí v sobě nenávist, zlobu apod. Potom tyto energie konfliktu přerůstají do programu sebetrestání.

( Spiritual Response Therapy ) - praxe

Sebetrestání se může projevovat mnoha způsoby. Jde vždy o činnosti, kterými vlastně působíme na svoje tělo či mysl nějakým destruktivním způsobem. U každého může jít o něco jiného. Jeden člověk trestá sám sebe a svoje tělo např. nezřízeným pitím alkoholu ( alkoholici ), další potom nadměrným kouřením ať už cigaret nebo např. marihuany, jiný ničí svoje tělo nadměrnou konzumací léků ( forma toxikomanie ), jiný si píchá drogy, další se přejídá a nemá téměř žádný pohyb( bulimie ), jiný naopak nejí skoro vůbec ( anorexie ), další si vlastně nedovolí lásku k jinému člověku, další se chová tak, aby ho druzí neměli rádi a odtahovali se od něho a mnoho dalších variant. Těch je opravdu nepřeberné množství.

Někdy se může člověk trestat i na vědomé úrovni za něco špatného co udělal a je si toho vědom. Potom záměrně trestá sám sebe.

Pokud bychom šli do minulých životů, zřejmě s největší pravděpodobností skončíme u něčeho špatného, čeho se člověk vůči někomu dopustil a v této inkarnaci se snaží za to přijmout trest. To ovšem není smyslem života. Smyslem je naučit se něco nového, něco, čím bychom mohli postoupit o stupínek výše v pomyslné školní třídě, kterou bezesporu každá další reinkarnace je.

Velice rozsáhlou oblastí pro vytváření programů sebetrestání jsou naše minulé náboženské životy. Objevuje se tam tak rozsáhlá škála možností, kdy je člověk nucen porušit nějaký náboženský řád ať vědomě či nevědomě, že přelívání se tohoto problémů do dalších inkarnací je logické. Např. porušení slibu celibátu a další.

Je dobré si uvědomit, že činím-li něco destruktivního se svým tělem či životem, je třeba na sobě začít pracovat. Mám mnoho klientů, kteří za mnou chodí se svými různými závislostmi a většinou již po druhém sezení po vyčištění programů sebetrestání se svých cigaret, alkoholu, léků, marihuany apod. vzdávají. Dobrovolně, protože po vyčištění tohoto programu tyto věci již k životu nepotřebují. Prostě na ně nemají chuť. A pouze blázen by se nutil do něčeho, co mu nechutná nebo nic neříká.

Naprosto klasický případ je příběh mého známého, který je těžkým diabetikem od svých asi dvaceti let, celý život si píchá inzulín a jeho životní styl i přes jeho vážnou nemoc byl více než nesprávný. Celých 40 let holdoval alkoholu ve velkém množství, téměř denně jsem ho viděla potácet se v alkoholovém opojení, kouřil denně 40 cigaret, jeho zdravotní stav byl velice vážný. Protože všem diabetikům dělají problémy ledviny, jeho laboratorní výsledky byly tak špatné, že mu hrozila velice vážně dialýza. Jak všichni víme, nic příjemného. Byla to jediná věc, která ho vyděsila a prosil mně, abych mu ledviny vyčistila. Při čištění se objevil i program sebetrestání, který jsme vyčistili, vlastně i odstranili a nahradili ho pozitivním programem.

Poděkoval, doporučila jsem mu ještě aloe vera gel, aby pročistil svoje tělo i ledviny a rozloučili jsme se. Potkala jsem ho asi za týden, cítil se mnohem lépe a mezi řečí mi oznámil, že mu přestávají chutnat cigarety. Asi za dalších čtrnáct dnů jsme se opět viděli, byl celý rozjásaný, protože šel z kontrolních testů, kde mu paní doktorka oznámila, že hladina kreatininu se zlepšila natolik, že dialýza mu nehrozí. Už nekouřil vůbec a ani nepil. Prostě mu po čtyřiceti letech obě věci přestaly chutnat. Dnes jsou to asi čtyři roky, jeho život se zásadně změnil, nejvíce si pochutná na dobrém čaji, je z něho úplný abstinent, nekouří a jako vedlejší produkt tohoto příběhu je to, že se znovu obnovily vztahy s jeho dvěma dospělými dcerami, se kterými se kvůli svému životnímu stylu ani nesetkával, protože o jeho společnost moc nestály.

Tak to je jeden z mnoha příběhů, který názorně ukazuje, co takový program sebetrestání v psychice člověka může udělat za nepořádek a ovlivnit celých 40 let člověku, který tuto dobu vlastně jako by nežil. Viděl život pouze přes alkoholový opar a dým. Teprve teď začal pořádně žít.

Autor: Iva Hédlová z praxe, převzato ze stránek: www.zdravi4u.cz