Vděčnost

19.12.2013 07:14

V dnešní, pro někoho těžké době, lidé zapomněli na význam slova vděčnost... Málo kdo, je dnes za něco vděčný... Především za život samotný. A to je moc škoda. Měli bychom denně děkovat a cítit vděčnost za náš život, za to že jsme zdraví či relativně zdraví, a nebo i nemocní, protože každá nemoc je pro nás výzva a ukazatel, že jdeme doslova blbě, či že jsme něco ve svém životě dosti jaksi „pohnojili". A tak nás to následně vede k uvědomění si smyslu života a především k vděčnosti za něj a za ostatní dary, kterým se nám dostává... a současně nás to také vede k odpuštění. Odpuštění je vedle vděčnosti moc důležité. Dokud neodpustíme svým blízkým i vzdáleným, neposuneme se na své cestě dál, budeme si blokovat energii kolem nás a především ve svém těle... z čehož pak mnohdy může vyvstat ona nemoc. A především také musíme v prvé řadě odpustit sami sobě a z nepříjemností či prohřešků se poučit a následně poděkovat, protože to pro nás vše jsou cenné lekce a zkoušky, které nás a vývoj naší duše posouvají v před. Jak rychle či jestli vůbec, to záleží na tom, jestli jsme schopni otevřít naše srdce a odpouštět a být za vše, co se nám v životě děje a co nás potkává, vděčni. I sebemenší konflikty a nepříjemnosti bychom měli ostatním odpustit a popřát jim s Láskou mnoho štěstí na jejich cestě.

Lidé nejsou zlí, lidé jsou jen ve většině případů ještě nevědomí. A proto bychom jim měli s trpělivostí odpouštět a pomáhat, stávat se vědomými a „Lásky-plnějšími“.

V mnoha případech, když Vám někdo ublíží a raní Vás, je dobré asertivně, ale s Láskou a zdrženi se emocí, svůj postoj k tomu a stanovisko vysvětlit, a v pravdě a Lásce obhájit... Následně ale dotyčnému odpustit. Pokud neodpustíme a stále vůči druhému cítíme dotčení, v horším případě zlost a vztek či zášť... ovládají nás naše emoce a my si tím blokujeme energie v těle. A jsme lapeni do sítě energie negativní, která dokáže nadělat pěknou paseku a ještě přivodit negativní karmu. Proto je dobré všechny konflikty a nedorozumění vždy v klidu vyřešit, probrat a popovídat si o nich, hezky z očí do očí a od srdce k srdci... Negativní energie se pak rozpustí. Zvláště, když pak ke všem našim činnostem, setkáním a konverzacím přistupujeme s Láskou a otevřeným srdcem pro druhé. Odpouštět je proto velice důležité, neb nás to jinak velice brzdí a blokuje. Odpusťte své rodině, svým přátelům, svým minulým a současným partnerům a pošlete jim Láskyplnou myšlenku a omluvu. To samé se sebou samými. Odpusťte si a omluvte se sami sobě, nikdo není bez chyb. Chybovat je lidské, odpouštět je Božské ;) Poděkujte sami sobě za to že jste a že jste právě tam, kde jste. Náhody neexistují a nic nás nepotkává náhodně... naopak nás to všechno učí a když vše v pravdě a Lásce zvládneme, rosteme a jdeme dál... Poděkujte Božství v sobě, za to že tu teď jste a můžete se radovat ze žití samotného - buďte za to vděční. Radujte se z každého nového dne, co Vám zase hezkého přinese... Co přinese záleží na Vašich myšlenkách, budou-li pozitivní, plné Lásky a víry... den bude krásný i přes různé na první pohled nezdary. Vše špatné, je vždy k něčemu dobré a tak na to také musíte nahlížet ;) Budou-li Vaše myšlenky negativní, Váš den a život, budou opravdu stát za ..... ;) My sami jsme tady na zemi herci, ale zároveň a hlavně režiséry toho všeho... Jestli náš život bude drama, komedie, psycho, krimi, či pohádka a lovestory... to záleží jen a jen na nás, jaký přístup k životu a sami k sobě zaujmeme, co si připustíme a co si ve své mysli stvoříme.

A jak říkal už pan Buddha: „Jsme to, co si myslíme. Vše z toho, co jsme, vzniká s našimi myšlenkami. Myšlenkami tvoříme svět.“ 

Pozitivní myšlení má obrovskou sílu a kouzelný dar. Kdo tento dar objeví a začne využívat, jeho život se jako mávnutím kouzelného proutku, začne stávat pohádkou ;) K tomu všemu je ale ještě zapotřebí pár kouzelných ingredienci, kterými je Láska, víra, naděje, pokora, odpuštění a vděčnost.

K tomu všemu, co nás posilňuje a utváří, slouží naše životní zkušenosti. Ať špatné či dobré, ve finále přijdeme časem na to, že vždy byly dobré a vždy nás měly posunout... Vše nás neustále jen Láskyplně učí... 

Mé cesty po Indii mě přivedly k tomu, být s pokorou vděčná doslova za každičký den a radovat se z maličkostí. Když jste najednou tak daleko, v naprosto jiné zemi a kultuře, zvláště v zemi jako je Indie, která je nádherná, ale současně i velmi krutá a kde vidíte dennodenně na ulici lidskou bídu, utrpení a zoufalství, které si říkáte, že nemůže být v jednadvacátém století snad možné :( Ucítíte najednou obrovský vděk za svůj život, za svou rodinu a za své přátelé... a i sousedy... a vlastně, za všechny kolem Vás. A uvědomíte si, jak my si tady v té naší zemi vlastně žijeme dobře... Ano, člověk stále nadává na politiku, jak všichni kradou a lžou a podvádí se, atd. atd. Ale ve finále můžeme být moc vděčni, za to, že žijeme, tam kde žijeme... Jsme svobodná země, kde mají ženy a muži stejná práva (ne jako v mnoha arabských zemích, kde je žena podřízena a mnohdy ponížena muži, bez své vlastní svobody a lidské hodnoty...), máme tu „alespoň nějaký“ právní, zdravotní a sociální systém, můžeme jít do obchodu a vybrat si, co si koupíme k jídlu a teče nám tu pitná voda z kohoutku... máme tu dobré klimatické podmínky a plodnou zem, na které nám roste potrava... Co víc, si můžeme přát??

Dále už je to vše na nás... jaký postoj my k našemu životu zaujmeme a hlavně jaký postoj zaujmeme k lidem okolo nás. Když budeme mít ve svém srdci Lásku a budeme své bližní milovat, jako sebe sama - náš svět kolem nás pak bude mnohem krásnější. My sami máme tu moc, stvořit si ho krásnějším... Ale člověk na to vše přes dnešní shon, starosti a negace ve zprávách a všude okolo, zapomíná... Zapomíná na lidi kolem sebe a na vztahy s nimi a na Lásku samotnou, o kterou je ve všech podobách třeba pečovat a hýčkat... Vše je to hlavně o vztazích a o Lásce… o radování se, sdílení, milování (se) a odpouštění... Nikdy nevíme, jak dlouho tady naši blízcí budou a koho jednou budeme potřebovat... Málokdy někomu vyjádříme vděčnost, za to, že tu ten člověk je a mnohdy, že je tu právě pro nás... Natož abychom mu vyjádřili svou Lásku... Bereme to vše jako samozřejmost a málo se ze svého života s vděkem radujeme. A to je moc škoda, protože přes to všechno, pak zapomínáme vidět krásu stvoření a smyslu celého našeho života.

Já sama osobně si někdy připadám jako blázen... :D Ke štěstí mi stačí opravdu málo a raduji se z každého nového rána... a hlavně jsem neustále za to vše... za vše... vděčná. Jsem vděčná za pitnou vodu z kohoutku, za střechu nad hlavou a peřinu... za slunce a jeho hřejivé paprsky... za jaro, že začíná růst tráva a vše se zelená a ožívá... vše se znovu rodí a voní... :) Je to úžasný, pozorovat ten koloběh života, co se zimou odchází a s jarem krásného zase přichází... Moc ráda se dívám na lidi kolem sebe, mám ráda jejich oči a úsměvy... a zvláště, když jsou lidé zamilovaní, co jim jde z očí a ze srdce za energii... Všimli jste si toho někdy? ;) To je kouzlo, panečku! :)) Moc ráda nenápadně pozoruji zamilované muže, jak se jim najednou změní pohled a oni jsou celí rozněžnělí a dojatě a s vděkem hledí na svou partnerku... a ona s láskou a oddaností na ně... Miluju tu energii zamilovaných lidí, která z nich jde a kterou kolem sebe šíří... Miluju smích a radost mých přátel a mé rodiny... pohled a přitulení svého pejska... Jsou to všechno táák krásné dary, které nás potkávají, že mi to přijde až neskutečné, jak je ten svět krásně vymyšlený a stvořený... Jsem za to vše moc vděčná :) Každý den děkuji Bohu za to, že mě vede tou správnou cestou, opatruje mě, vždy pozvedne a pohladí, když klopýtám a že je tu s námi... s každým z nás, v našich srdcích... Jen škoda, že lidé na něj zapomněli... a zapomněli na vděčnost... na vděčnost zázraku stvoření a moci Být, učit se, radovat, sdílet se, milovat a pomáhat... pomáhat onomu Božství v nás... vždyť jsme jedna rodina a jedna Jednota... :) Vše je jedna energie - Láska.

Když člověk cítí vděčnost a děkuje za vše, co mu život a Bůh přináší a uvědomuje si tím současně ty krásné dary... spojuje se zároveň v tomto okamžiku s onou Božskou energií ve svém srdci a dává této energii možnost krásně proudit, růst a očišťovat tak naši mysl a naše srdce, které se tak zároveň více a více otevírá... Čím více otevřené srdce bude, tím více dalších srdcí může do sebe přijmout... Až jednou přijde na to, že má ve svém srdci celý svět a celý Vesmír... a dojde tak k všeobjímající Lásce - k Bohu.

Proto buďme vděčni a děkujme za každičký okamžik našeho života a radujme se, sdílejme se a milujme se! ;)) Žijme v Teď a Tady, odpouštějme a hlavně buďme vědomě a s pokorou vděční za krásu života a stvoření... a milování.

 

Zdroj: FB stránky - Léčivá síla lásky 

—————

Zpět



Tvorba www stránek zdarma Webnode