Umění požádat o laskavost

Pokud neumíme požádat o to, co potřebujeme, často zůstáváme bez pomoci. Míváme pak pocit, že lidé jsou k nám málo vstřícní. Většinou si však za to můžeme sami.

Můžeme být svazováni pocitem, že druzí to mohou pokládat za dotěrnost.

Nebo že se tím k něčemu zavážeme.

V blízkých vztazích, zejména mezi partnery, často o laskavost vůbec nepožádáme. Máme dojem, že druhý má pomáhat automaticky, že je to jeho povinnost.

Nikdo z nás však neumí číst myšlenky. Když chceme, sby nám někdo pomohl, je nutné prostě o laskavost požádat, je lepší říci:

Prosím tě, pomoz mi dnes s úklidem, než vyčítat:

Vidíš, jak se tady plahočím a ty si ležíš na gauči a čteš si noviny!

Požádání o laskavost komunikaci zjemňuje. Ukazuje na to, že si part­nera vážíme. To pomáhá posilovat a prohlubovat jak náš vztah, tak sebevědomí nás obou.

Zdroj: Úzkost a obavy, nakladatelství Portál