Odpoutat se od jakékoliv role

Musíme přestat s tím, že se identifikujeme se svou rolí. To je problém, protože každodenní život nás vždy dožene. Vracíme se zpátky do role, do vztahu: Jsem kuželkář, manžel, otec, spolužák, zaměstnanec, řidič, volič, pacient. Mám nesčetné role, které hraji. To samo o sobě není až tak zlé. Problémem to začíná být tehdy, když už nedokážu uspokojivě odpovědět na otázku: Kdo hraje tuto roli? Jsem to snad já sám? Pokud to vím, všechno zůstává v pořádku. Pak hraji tuto roli s plným vědomím.

Každodenní život mne nemůže dohonit. Když se však identifikuji se svou rolí, pak se opět stávám těmito různými rolemi a do značné míry zapomínám, kým vlastně ve skutečnosti jsem. Nacházím se opět na úrovni ega.

Znamená to, že cestou k sobě samotným jsme sami sebe ztratili ze zřetele. Zapomněli jsme, že hledáme jen sami sebe a vytvořili jsme si náhradní cíle. Náhradními cíli mohou být: Klidný a zajištěný podzim života, šťastný vztah, hodné děti, krásné a pohodlné bydlení, zdraví, peníze, uznání, štěstí, harmonie, úspěch.
To všechno jsou jen zdánlivé cíle.

Jakmile najdu sám sebe, když poznám sám sebe, vím, že jsem ve skutečnosti neprojevenou, nemanifestovanou věčnou existencí, která vstupuje do světa projevů jako čisté, nepopsané bytí, mohu si vytvořit všechno ostatní. Jedním slovem, jsem stvořitelem. To všechno, co jsem zmiňoval, už pro mne nejsou žádné cíle, protože postačí, když po tom sáhnu. A nic dalšího k realizaci již nepotřebuji. Proč bych si to tedy měl přát? Realizace proběhne tak, že vstoupím do příslušného cíle. A mám to.

Dokud se však nacházím na úrovni iluzí, ega, nutně se dostávám do problémů, potíží, stojí přede mnou úkoly. A navíc mám otázky. Na této úrovni neexistuje žádné řešení.

Je jen tvé rozhodnutí, na které z úrovní se nyní probudíš. Je čas probudit se z iluze a pochopit: Jsem u cíle. Vždy jsem byl u cíle.

Z knihy Probuzení do skutečného Byt – Kurt Tepperwein

Vďaka, Martinka (https://anitram.wordpress.com/)