Naplnění lásky

Sexuální naplnění lásky není záležitostí jednotlivce, neboť naplnění lásky mezi mužem a ženou má kosmickou dimenzi. Nejedná se o soukromé potěšení – muž a žena se v něm stávají součástí kosmického pohybu, který je dalece přesahuje. K naplnění dojde, jestliže jsou v tomto pohybu integrováni oba partneři.

Žena je schopna plného oddání a braní, jestliže je spjatá s ženskostí v širokém smyslu. Současně se toto sepětí zcela konkrétně projevuje tím, že je žena spojena s matkou. Přesněji se svou matkou jako ženou a matkou. Rovněž tak s matkou matky, jako se ženou a matkou. Dále pak s matkou otce jako ženou a matkou. Tyto linie čerapají z hluboké minulosti a žena je nesena ženstvím daným pohybem života. V souladu s tímto pohybem má sílu k úplnému oddání se paertnerovi a naplnění. Má sílu k touze a vášni, které k tomu patří. Má také sílu přijmout důsledky, ať už jsou z celoživotního hlediska jakékoliv. Prostřednictvím toho dochází k hlubokému naplnění, které má současně duchovní dimenzi.

Totéž platí pro muže. Je schopen plného oddání a braní, jestliže je spojen s mužstvím tak, jak je to ustanoveno zákonem života. V takovém případě disponuje mužskou silou. V této síle je něco válečnického. Muž je vlastně bojovník. Slabý, poddajný muž nedokáže realizovat hluboké naplnění, neboť není mužem. Bojovník to dokáže. Bojovník je ten, kdo je připraven a schopen bránit rodinu. Umí se prosadit v životě a díky tomu chránit a živit nebo částečně živit svou rodinu. Muž touto hlubokou silou nedisponuje, jestliže je odkázán pouze sám na sebe. Má ji, jestliže za ním stojí jeho otec jako muž a otec. A rovněž také matčin otec jako muž a otec – a můžeme pokračovat dále směrem dozadu. Pak je nesen mužstvím a je s mužstvím v souladu. V takovém případě je muž schopen oddat se své ženě, může si ji brát se silou, touhou a vášní a může přijmout následky lásky, ať už jsou jakékoliv. Je v tom velikost. Naplnění lásky v tomto smyslu je tím největším co známe.

Láska se naplňuje, jestliže oba partneři uznají, že potřebují, co jim ten druhý nabízí, a že dávají druhému to, co od nich potřebuje. Tato výměna je přerušena, když jeden z nich dělá, jako by ji nepotřeboval: a tak druhého přivádí v jeho potřebnosti do situace: Posoudím, co potřebuješ. Možná ti to dám.. Zraňuje ho nejhlubším možným způsobem. Naplnění lásky je velmi pokorné.

Bert Hellinger: Partnerské terapie

Zdroj: Terapie srdcem