Elbert Hubbard

„Kdykoli vyjdu ze dveří, narovnám se, nesu hlavu hrdě vzhůru a zhluboka se nadechnu. Dopřeji si doušek slunečního svitu, pozdravím své přátele s úsměvem a mám srdce na dlani. Neobávám se, že bych byl nepochopen a neztrácím ani minutu tím, že bych přemítal o svých nepřátelích, soustředím se na to, čeho chci dosáhnout, a aniž bych ztrácel směr, zamířím rovnou ke svému cíli. Myslím na velké a vznešené věci, kterých chci rád vykonat, a pak, jak budou plynout dny, docela mimoděk využiji, všechny příležitosti, které vedou k naplnění mých cílů, právě tak jako bere mořský korál z přílivu a odlivu svou sílu k životu. Představuju si, jaký chci být: schopný, svědomitý, užitečný, a samo myšlení mě přemění k tomu obrazu… Pamatuji si že myšlenka vládne tělu. Zachovávám si správné duševní rozpoložení, jsem odvážný, upřímný a milý. Správně myslet znamená totéž, co tvořit. Všechny věci přicházejí skrze naše touhy a naše upřímné modlitby jsou pak vyslyšeny. Stáváme se tím, nač se naše srdce pevně upnulo v představách. Narovnám se a nesu hlavu hrdě vzhůru. Jsme samými bohy v zárodku.“