Člověk a jeho životní cesta - Země jako školní prostor

Počátek lidského života sahá daleko do zadu až k počátkům první kořenné rasy (prvopočáteční rasy) (o těchto rasách viz sešit: Vývoj lidstva ve světle učení moudrosti). Po tom, když životní jiskry ve dlouhých časových obdobích na jiných planetárních systémech prošly nižšími vývojovými říšemi (minerální, rostlinná a zvířecí), se tyto životní jiskry vyvinuly až v lidstvo a nadešel čas, kdy vysoce vyvinuté lidské duše přijaly své ztělesnění z jiných systémů v tomto vznikajícím lidstvu. Potom nadešel čas pro vývoj Božské jiskry a následoval rychlý rozvoj kultury (Lemurie). Do těchto časových období spadal příchod opozdilých duší, které na jiných planetách našeho slunečního systému zůstaly pozadu při tamním vývoji a nyní se vtělily v právě se probouzejícím pozemském lidstvu. Přinesly si své nedobré vibrace a také všechno, co jim samotným bránilo ve vývoji na jejich domovských planetách. Tak se pozemské lidstvo ještě v dětských střevíčkách infikovalo zlem a začaly karmické zpětné dopady. Kosmický svaz se rozhodl zlikvidovat zemi a můžeme děkovat jen velikému Sanat Kumarovi, že tato země zůstala ještě zachována jako školní prostor pro rozvíjející se lidi. Přišel dobrovolně do pozemského exilu na mnoho milionů roků, aby zápasící planetě přinesl své světlo a svoji pomoc. Zastával úřad "Pána světa" a před nějakou dobou byl vystřídán svým žákem a následovníkem Gautamou, který se pro tento vysoký úřad kvalifikoval a Sanat Kumara se potom vrátil zpět na svoji domovskou planetu Venuši. Vývoj pozemského lidstva byl vinou těchto opozdilců zpomalen. Jednotlivé prvotní rasy potřebovaly pro svůj rozvoj delší dobu než se předvídalo. Tak se už dnes došlo k tomuto velkému počtu vtělených lidí, kteří podle možnosti už mohou postoupit tak daleko dopředu, že jsou připraveni, když vibrace nového věku zasahují veškerý život. Přirozený vývoj vzhůru je do značné míry rušen odvrácením lidstva od jeho původního pramene a veliký cíl - dokonalost člověka - byla ztracena z očí. Přesto zůstává božský plán, který předvídá dokonalost, uchován i když lidé zaostali ve svém vývoji.

Velké řídící osobnosti pozemských dějin, které božský plán pevně udržují ve svém vědomí a pracují na jeho uskutečnění, zabránily celkovému rozpadu božského řádu a nyní pomalu začíná návrat k tomuto vědomí. Protože lidstvo má právo svobodné volby, je každému ponecháno, kterým směrem chce řídit svůj vlastní život. Jen svojí vlastní zkušeností se každý jedinec musí učit a vyzrávat. Pokud usiluje o to, aby rozpoznával a dbal na životní zákony, má k dispozici pomoc ze světa světla. Tyto velké zákonitosti, řídící život, budou zprostředkovány také lidem dnešní doby podobně, jako tomu již bylo vícekrát v dějinách Země. Znovu přijde velký avatar, který dá charakter novému věku a tak jako před dvěma tisíci lety velký mistr Ježíš přinesl Nový zákon lásky, tak v této době bude ovládat svět paprsek Svobody. To je ta proměňující síla, která bude lidem pomáhat k tomu, aby zlikvidovali své zátěže a svá omezení a aby se od nich dokázali osvobodit. S pokračujícím osvojováním prastarých životních moudrostí se stane lidem znovu jasné, že nestačí jen tak žít. Všichni se musí přičinit vynaložením vlastních sil na zlepšení světa. Každý totiž během svých početných pozemských životů přispěl k tomu, že poměry na Zemi dosáhly takového chaotického stavu a každý má také zodpovědnost spolupracovat na očistném procesu. Každý člověk totiž vícekrát ve svém životě dostane podnět pro duchovní cestu a pro pravé hodnoty své pozemské lidské existence a má na tento popud s plným vědomím dbát. Společně se zvětšujícím se poznáním člověka vzrůstá také jeho zodpovědnost, aby žil pro dobro a pro to, co správně rozpoznal. V božském plánu pro člověka nejsou žádné nedokonalosti, jako je nemoc, bída, úpadek a likvidace. Tyto negativní stránky života musí zaniknout a budou zanikat tak, jak se člověk naučí následovat svůj životní plán. Žádný lidský život není naplněn, aniž by byla zvládnuta lekce bratrské lásky, nesobectví a spolupráce na pokroku celé Země. Není to opravdu velkolepá myšlenka, že zde existují způsoby a možnosti, jak poměry na naší matičce Zemi zlepšovat? Každý, kdo se ještě dnes ostýchá rezignovat na své sobecké cíle, ten jednoho dne dospěje k takovému bodu své cesty, kdy ho k tomu osud a zkušenosti donutí. Je nutné projít všemi stupni až k velikému cíli a nikdo to nemůže udělat za druhého.

(zdroj: Učení "Já jsem")