Bezpdmíněná Láska v svobodě Jednoty – část 1.

Bezpdmíněná Láska v svobodě Jednoty - část 1.

16. srpna 2016 v 23:59 | selskyfilosof | Moje logika

"Upřímně pro všechny, co tento blok navštěvují."

"Musel jsem si to prožít, abych pochopil. Mnozí prožívají a nechápou, a tak se vše vrací znovu."

Kdo čte pravidelně, nebo četl více, tak ví, že toto mé psaní je nějakým způsobem přijímáno a předáváno. Vše v podstatě píši pro sebe, říkám tomu manuály, zpětně si je čtu a snažím se naplňovat. Většina textů vzniká tak, že má mysl stále klade nějaké otázky a odpovědi se zjevují v podobě obrazových vizí, nebo jen myšlenek, které jsou najednou v mé hlavě, většinou ráno. Často se stává, že prožiji v realitě nějakou událost, na první pohled zcela nesouvisející, ale přichází srovnání, které většinou používám ve svých textech. Po napsání posledního článku "Tajemství Lásky", který vznikl v podstatě kladením otázek k mým prožitým láskám, se stalo to, že tento obraz skutečně začal projevovat v mém osobním životě. Věřte, napsal jsem si ho pro sebe, tak jak jsem cítil, že by měl vypadat můj nový potencionální vztah, často jsem si ho četl a snažil se srovnat svou vědomou mysl s tímto textem. Začaly se dít kolem mne věci, které jakoby s láskou a vztahem vůbec nesouvisely, přesto jsem rozpoznávat zákonitosti svého vlastního cítění. Těžko se to popisuje, ale zkusím alespoň jeden příklad:

Ve vašem reálném životě máte náhle zkušenost, nepříjemnou zkušenost s nějakým člověkem, nebo jiným tvorem, nebo jen situací. Cítíte lítost, zklamání, zlost, nebo vás dokonce ovládne nenávist. Toto vše jsou jen vaše, vaše emoce, které jsou ve vás samotných, a s těmito emocemi vstupujete do dalších vztahů.

To bylo pro mne zásadní rozpoznání. Jak chceš budovat nový vztah, když sám v sobě prožíváš takovéto emoce. Pochopil jsem, že tohle musím v sobě změnit. Každou následující emoci podmíněnou příchodem zvenčí, nemohu sílou vůle vyhnat. Tím ji jen dodávám energii a nechám ji v sobě někde uvnitř zazdít, a zeď se při náhlém zemětřesení může rozpadnout a pohltit mne zcela i v novém vztahu. Pochopil jsem, co to znamená zklidnění, co to znamená pozorování zvenčí, co to znamená přijmout sebe sama, takového jaký jsem. Všechna svá reálná trápení, která přicházela do mého života, jsem začal takto pozorovat. Nesoudit, nehodnotit, nevytvářet domněnky, jak napsal Don Miguel Ruiz. Začal jsem si uvědomovat první zázrak, pozoroval jsem jak tyto všechny nepříjemné zkušenosti, pocity se pomalu rozpouštějí, odcházejí a opouštějí mojí mysl. To, co jsem napsal, že zázraky se stanou součástí vašeho života v Jednotě, se začalo v mé realitě naplňovat. Uvědomil jsem si, že má mysl i v těch nejbujnějších fantaziích, nedokázala stvořit to, co mne najednou potkává. Vím, že pokud neopustím toto své vnímání, neopustí ani ono mne. Jinými slovy, neopustím-li já sám Boha, neopustí on mne, jen já, se mohu vzdát Lásky svého srdce, jen já ji mohu opustit, jen já ji mohu zabít. Děkuji, že mi bylo dáno to poznat. Děkuji, že s upřímností se mohu s vámi o to podělit. Děkuji, že jednou tam budeme všichni.

"Dnes jsou tam již všichni ti, kteří si to sobě dovolí."

Zdroj: https://selskyfilosof.blog.cz/